Ocenění z knihovny

Vždycky jsem toužila mít vlastní pokojíček. Od třetí třídy jsem chtěla mít soukromí. Vždy si zavřu a představuji si, jak jsem sama s kočkou ve svém pokoji a dávám jí najíst. Pak si spokojeně lehnu do postele a usínám. Ráno mě probudí zpěv ptáků a kočička, která mě oblízne. Ještě jednou se rozhlédnu po svém pokoji a vidím dvě skříně, ve kterých mám oblečení. Vedle skříní stojí stůl, na kterém mám učení a lampičku. Vedle stolu leží dvě misky. V jedné je kapsa a v druhé granule. Potom mám ve svém pokoji pelíšek a škrabadlo. Kouknu se na hodiny a zjistím, že je půl osmé, a tak vstanu a jdu se nasnídat. A protože mám kuchyň hned vedle pokojíčku, otevřu dveře a hned cítím tu krásnou vůni čerstvého pečiva, které pekla maminka.

 

Vždycky jsem snila o velké rodině. Miluji malá miminka tak moc, že ve volném čase hlídám bratrance. Říká mi TETE. Sleduji rodiny a toužebně přemýšlím o té své. Myslím na to, jak budu mít rodinu, budu vozit kočárek, přebalovat, atd. Někdy večer spím se svými dvěma sestrami a povídáme si o jménech pro děti. Já bych chtěla Elen a Jášu. Toužila jsem po jednom klukovi a dvou holkách, ale teď chci dva kluky a dvě holky. A to je můj sen.

 

Od pěti let sním o tom, že se podívám na Velkou čínskou zeď a ochutnám čínskou kuchyni. Nejraději na Číně mám jejich jazyk. Jednoho večera se mi zdálo o tom, jak stojím na Velké čínské zdi. Je to ráj na zemi. Jdu do nejbližší vesnice. Vidím tam chutná i nechutná jídla. Jdu na velkou horu a vidím z ní čínská rýžová pole. Sejdu druhou stranou dolů, je tam obchod s nádhernými lampiony. Koupím si ten nejkrásnější lampion a jím chutné čínské nudle. Jedu do Pekingu, vidím tam radnici. A ochutnám čili papričku, pálí mě celá pusa. Jdu dál a všude jsou mrakodrapy. Ubytuji se v hotelu na jednu noc. Vzbudím se a jdu dál prozkoumat Čínu. Musím říct, že to byl ten nejkrásnější sen.

 

Vždycky jsem toužila mít svého koně. Už od malička jsem na koních jezdila. Dělám to proto, že mě to baví, je to vlastně taková relaxace. Vždycky koně musím před jízdou vyčistit tak, aby se leskl. Potom ho nasedlám, což znamená, že mu dám sedlo a až pak uzdečku. Můj vysněný kůň by měl černobílou barvu, plemeno irský COB. Jmenoval by se Venevr a kdyby to byla holka, dostala by jméno Rosemary. Měla bych ho na louce plné ještě mokré trávy a květin. Měl by tam dřevěný přístřešek a v něm slámu jako podestýlku. Také by měl koryto čerstvě nalité vody a v síti seno. Jezdila bych s ním na závody v drezúře, parkuru a crosscountry. A taky bych ho vzala na vyjížďky. Cválala bych s ním do lesa a na louky, protože mi les krásně voní a je tam spousta různých lesních tvorů.

 

Já sním o tom, že bych chtěla mít farmu s hrochy. Hrochů plánuji hodně, ale nechci je prodávat, protože mám hrochy moc ráda. Farmu bych chtěla mít v Ústí nad Labem. Kdyby byl zájem i o prohlídky, otevřela bych lidem. Ale kdyby zájem nebyl, tak by prohlídky nebyly. Kdyby se prohlídky konaly, tak jedině s průvodcem, protože kdyby se procházelo kolem ohrad, mohlo by to být nebezpečné. Farma by byla otevřená 365 dní v roce, včetně svátků a vánočních prázdnin. Otevírací doba bude od 9:00 do 19:00 i o víkendu. Vstupné děti 0-15 let 100 Kč, 15-30 let 150Kč, 30 a výše 200Kč, senioři 100Kč.

 

Od svých čtyř let jsem miloval lego duplo, ale pak jsem přešel na to normální. Teď už jsem větší, takže stavím dokonce i lego technik. Jako malý jsem snil, že budu pracovat v Legolandu nebo alespoň v lego skladu. A také že budu slavný a bohatý. Ale zatím se mi to nevede. Přesto stavím své velké, bláznivé stavby. Můj plán je takový, že zbohatnu z prodeje lega, které navrhu. Pokud nezbohatnu navrhováním lega, alespoň budu pracovat v lego skladu. A to je můj legový sen.

 

Martina Teichmannová