Na počátku všeho byla otázka: ,,Děcka, víte, co je to ex libris?” A protože se učíme kladením otázek a hledáním odpovědí, začali jsme od podlahy. Lépe řečeno od knihovny. V knižním fondu lanškrounské knihovny je několik titulů, které o ex libris pojednávají. Titul od Františka Dvořáka - Současné exlibris a knížka Kniha, její vznik, vývoj a rozbor od Zdeňka Tobolky poskytly dětem prvotní informace. Dalším zdrojem informací byly webové stránky lanškrounského muzea a společnosti Spolku sběratelů ex libris.
Ukotvení získaných informací proběhlo formou kritického zhodnocení textu, který shrnoval podstatné informace, hledáním pravopisných i faktických nedostatků v textu a posouzením všech náležitostí, jež ex libris musí splňovat u ex libris vytvořenou umělou inteligencí. Co je správně: EX Libris, exlibris, ex libris, Exlibris? Kde najít odpověď? Inu, Eliška zavolala do jazykové poradny Ústavu pro jazyk český. A co jsme zjistili? Píše se vždy malé písmeno a povolená je forma ex libris i exlibris.
Návštěva výstavy ex libris v místním muzeu byla třešničkou na dortu a zdrojem inspirace pro vlastní výtvarnou tvorbu v hodinách výtvarné výchovy.
Výsledky dětského snažení můžete vidět na výstavě v lanškrounském muzeu. A co bude dál? Na podzim se v Lanškrouně uskuteční celostátní setkání přátel ex libris a naše/vaše děti zde budou prezentovat svůj projekt.
Ivana Hrubá Eliášová, Erika Kovářová